Kosmická sonda Magellan

Model v měřítku 1:72 nakreslil P. Bestr a vydala Betexa jako doplněk k raketoplánu Atlantis. Papír je lesklý a pevný, kresba počítačová, ale dost nepřesná. Návod není úplně vyčerpávající, u některých detailů se musí trochu hádat.

Stavba

Začal jsem kdysi dávno, ještě na střední škole. Družici jsem si dal jako rozcvičku, ale postupně mě odradila natolik, že jsem se k raketoplánu už nedostal a nedokončený Magellan asi deset let smutně postával v koutku vitríny. Do oka mi padl až teď (jaro 2014), když jsem potřeboval rychle spíchnout nějaký nový modýlek, abych na výstavu nevozil jenom staré okoukané trosky a rozestavěné prototypy. Takže jsem vyhrabal sešit s vystřihovánkou, dolepil ramena s manévrovacími tryskami, spíchnul jednoduchý stojánek, umyl parabolu od mušinců, původní černofixovou retuš překryl temperami a voilá - pro letošek se mám čím chlubit :-).

Model je stavěný víceméně bez úprav, jediný viditelný tuning tvoří nalepená zlatá fólie. Ta pochází z krabice od bonboniéry; z kartonu šla sloupnout i s vrstvičkou papíru, takže se dobře tvaruje i lepí. Jinak by teoreticky šla použít i skutečná termoizolační fólie, která se dá běžně sehnat ve zdravotnických potřebách.

Další improvizovaný kousek jsou manévrovací trysky. Z papíru, který ze všeho nejvíc připomíná umakart, se mi ty mrňavé kornoutky umotat nepodařilo, tak jsem to nakonec vzdal a vyrobil jsem je ze špiček kulatých párátek natřených na černo. Chtělo by to spíš šedou barvu, ale to mi došlo až po přilepení.

Stojánek tvoří dvě destičky tlusté vlnité lepenky a jedna špejle, ze všech stran olepené černým papírem. Družice se na špejli napichuje provrtanou tryskou a není k ní přilepená. Cedulka s názvem a stručnými informacemi o předloze je vytištěná na jehličkové tiskárně a obtažená tuší (to obtažení na fotkách ještě není).

Závěr

Jestli se do téhle vystřihovánky chcete taky pustit, připravte si kýbl na nervy. Kresba je nepřesná, vypadá jako naklikaná jen tak od ruky a milimetr není žádná míra. Některé díly jsou zbytečně komplikované, prospělo by jim přeskupení ploch a ohybů. Papír se těžko tvaruje a nedá se změkčit slintáním, protože povrch nepropouští vodu. A když to s ohýbáním přeženete, rozpadne se na vrstvy. Ale vyloženě neslepitelné to není a po dokončení to nevypadá špatně.

Zpět

Reklamy:
„Mít rád lidi a milovat lidi to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí.“ Jan Werich