Motorová jachta Neptun

Autorem je J. F. Schreiber, vydalo Schreiber Bogen. Původní měřítko 1:24, ke mně se vystřihovánka dostala jako ilustrace na reklamním letáku zmenšená na cca 1:200.

před prvním šmikem

Leták byl vytištěný inkoustem na kancelářském papíru osmdesátce, čili ideální situace. Pochopitelně bez návodu, protože se nepředpokládalo, že by to někdo mohl chtít slepit.

Vystřihovánku můžu jedině pochválit. Archivní kousek údajně z roku 1925 (!) je narýsován velice přesně a všechno krásně sedí (i když možná je to tím zmenšením - jestli tam nějaké chyby byly, teď jsou mikroskopické). Plocha papíru je využitá do posledního místečka a i tak se na ni nevešly ruby střechy a některých dalších dílů (vesměs z obvyklých úhlů neviditelné) a figurka kapitána se musela vecpat na bílé spodní poloviny stěn hlavní kajuty. Interiéry vystřihovánka neobsahuje, ale podlaha kajut je z jednoho kusu a vybarvená po celé délce, takže by teoreticky stačilo jenom vyřezat okna, natřít stěny a dotvořit nějaké sedačky a nábytek.

Stavba

Trup kromě zrcadla je lepený normálně chlopněmi. Přední a zadní stěna hlavní kajuty jsou podlepené čtvrtkou, boční ne. K sobě i k podlaze jsou přilepené natupo. Přední a zadní zahloubené paluby - jak se tomu říká, kokpit? - jsou lepené povětšinou natupo, jenom dole jsem nechal neohnuté chlopně o šířce rovné tloušťce podlahy. Lavičky jsou podlepené černým papírem a vlepené natupo, ještě před uzavřením okolních stěn. Pak jsem k tomu přilepil stěny strojovny (tedy alespoň tipuji, že ta mrňavá přední kajuta je strojovna) a celé jsem to vlepil do výřezu v hlavní palubě. Vepředu bylo potřeba výřez trochu prodloužit, aby se do něj všechno vešlo - za to asi může zmenšení a relativně tlustý papír. Paluba je podlepená čtvrtkou a kompletně odchlopňovaná. Střecha strojovny je lepená vzadu na chlopně a vepředu natupo. Celek paluba + kajuty jsem vlepil do trupu postupně odpředu a nakonec jsem vzadu přiklopil zrcadlo (bylo podlepené čtvrtkou stejně jako paluba, tak se do něj musela nahoře vyříznout drážka, aby pasovalo).

Střecha je podlepená šedým papírem, vzpěry jsou z tenkého drátku. Lodní šroub se v tomhle měřítku řezal a lepil dost špatně a moc mi nevyšel, naštěstí je schovaný pod vodou. Kormidelní kolo je místo slepení ze dvou dílů jenom podlepené hnědým papírem a vyříznuté. Vlajka je k drátěné žerdi přilepená natupo (nevím, jestli je na správném místě, ale to nevadí).

Když už máme soustředěně kormidlujícího kapitána, vypadala by lodička na dřevěném podstavci dost divně, tak jsem vyrobil podstavec ve tvaru kusu vody. Je to jednoduchá natupo slepená krabička z průhledné fólie s výřezem pro loď, o dno jsem se nesnažil. Zvlněná brázda za zádí je vytvořena nahřátým hřebíkem (chce to nepřehnat teplotu, aby plast nezačal černat), vlnky jsou z průhledného Chemoprénu. Véčko od přídě je housenka nanesená přímo z tuby (bublinky vznikly samy od sebe), zvlněná hladina za ním je tenká vrstva rozmazaná prstem. Možná by to chtělo nalít lepidlo i před loď, aby hladina nebyla tak dokonale rovná, ale to už jsem se bál, že bych to celé zkazil. Za lodním šroubem je ještě vatou naznačený bublinkový vír, který podvodní scéně dodává trochu dynamiky (na fotkách skoro není vidět, ale je tam).

Vzato kolem a kolem, byla to taková příjemná oddychovka na jeden víkend.

Zpět

Reklamy:
„Mít rád lidi a milovat lidi to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí.“ Jan Werich