Domácí příslušenství
Naše babička si kdysi vyrobila domeček pro panenky, respektive diorámko zhruba ve stylu domu z 19. století, co vyšel před časem v ábíčku. Jednou před vánoci jsem přemýšlel, co by jí tak mohl Ježíšek naježit, a došlo mi, že jí v kuchyni chybí sporák. A už se to se mnou vezlo...
Všechny tři modýlky jsou vlastní konstrukce, podle skutečných předloh (v rámci možností) a v blíže nespecifikovaném měřítku.
Plynový sporák Mora
Předloha nám stojí doma v kuchyni, takže o podklady nebyla nouze. Základ je z vlnité lepenky, doplňky z 1 mm kartonu. Zvenčí je všechno polepené bílým kanclpapírem, vnitřek trouby je vyčerněný vodovkou. Knoflíky a hořáky jsou natřené temperami a šplíchnuté bezbarvým lakem, aby se barva neodírala. Trouba je otvírací, dvířka drží na závěsech z drátků a uvnitř je rošt ze špejlí. Vzhledem k tomu, že jsem všechno dělal od oka, nevyšla mi výška (potřeboval jsem se trefit do rozměrů již existující kredence), tak jsem dolů přidal takový krabičkovitý nástavec.
Televizor Tesla Color
Zbastleno popaměti podle televize, kterou měla doma zase jiná babička. Základ je krabička z cca 0,7 mm kartonu, zešikmenina vzadu ze čtvrtky, vše olepeno černým papírem a tapetou s dřevěným vzorem. Obrazovka je kus průhledné fólie s okraji načerněnými černou lihovkou, celoplošně přilepená oboustrannou izolepou (mléčně bílá izolepa + černý papír vespod = obrazovková šeď). Jediné, co jí chybí, je vyboulení - naopak se mi ještě propadla dovnitř, měl jsem víc podlepovat. Cedulka vzadu je z kousku pokoveného papíru, antény jsou drátky z prskavek.
Automatická pračka Tatramat
Tady mi trochu ujelo měřítko, vůči sporáku je strašně malá, ale naštěstí měřítka v celém domečku kolísají podobným způsobem, tak to nevadí. Předloha opět sídlí u nás doma, odpracovala si nějakých dvacet let a teď čeká v koutě na likvidaci (nebo nového majitele - daruji za odvoz, ještě funguje!) a slouží jako stolek. Model je opět převážně z VL oblepené bílým a černým papírem. Čudlíky jsou kartonové, přepadová hadice a vypouštěcí koleno jsou izolované kablíky (ironií osudu z té samé pračky), přípojky na vstup studené a teplé vody jsou kousky špejlí. Napájecí šňůra je z nitě, zástrčka z kartonu (natřená Herkulem a po zaschnutí černou lihovkou pro dodání leskle plastového vzhledu), její kolíky z prskavkového drátu (lepeny natupo vteřiňákem). Buben je ošvindlovaný, je ho jenom ten kousek, co je vidět, a netočí se. Povrch je z hliníkové samolepicí pásky prodírkované kružítkem. Víko je z kartonu a čtvrtky, polepené opět hliníkovou páskou a zasklené průhlednou fólií (a neotvírá se). Kromě měřítka mi ujely i proporce, takže je víko vzhledem ke zbytku pračky moc malé a ovládací panel moc široký.