Phaser type 2 - "Cobra"

Model v měřítku přibližně 1:1 nakreslil Michael T. Haggard, najdete ho na stránkách Albion Rising. Formát JPG. Geometrie pofidérní (skoro všechny boky se kroutí do vrtule), ale díly na sebe navazují bez problémů.

Po počítačovém odbarvení jsem vystřihovánku vytiskl skoro vypsanou páskou na jehličkové tiskárně, abych pak nemusel maskovat sytě černé čáry. Vystřihovánku jsem použil v podstatě jenom jako šablonu, úprav je na ní málem víc než původních dílů.

K čemu by byla zbraň, kdyby se z ní nedalo střílet? U Vietnamců jsem pořídil malou plastovou pistolku s vestavěným zapalovačem a laserovým ukazovátkem, na fotce je to ten koltík vlevo. Větší pistole je taky zapalovač, ale už nefunguje, tak jsem z ní aspoň vybrakoval delší hadičku na plyn.

Sestavu plynové nádržky a piezokrystalu jsem zabudoval do nejtlustšího místa phaseru. Na místo původní spouště se nevešel, tak vzniklo nestandardní nové tlačítko Auxiliary power. Mechanismus drží na místě pyramida z kousků kartonu, na pravé straně je pro vyvážení kousek olova (na fotce ještě není). Plnicí hrdlo nádržky čouhá spodem ven a aby moc nevyčnívalo, přidal jsem okolo něj ještě několik kostiček podobných těm na horní straně.

Držadlo je spatlané víceméně od oka. Základem je dutý hranol z vlnité lepenky, olepený několika vrstvami tenčího kartonu z kalendáře. Předposlední vrstvu tvoří proužky a poslední je už jenom takový rámeček. Podle vystřihovánky mělo být držadlo nahoře užší a dole širší, ale otočil jsem ho, aby mi líp padlo do ruky. Tím vznikly drobné potíže s připojením k tělu zbraně, ale přiměřené násilí vše vyřešilo. Připojení je pro jistotu posíleno třemi sirkami, které čouhají z kanálků vlnité lepenky a pod hlavním panelem s tlačítky jsou jištěny pár kusy kartonu.

Původní emitor nahradil plynový hořák, na jeho keramický povrch docela dobře chytal herkules. Vznícení okolního papíru nehrozí, stěny hořáku se ohřívají pomalu.

Pro případ poruchy jsem na spodku phaseru nechal dvě nasucho nacvaknutá servisní víčka, třetí otvůrek je na levém boku horního krytu. Barva a lak je ovšem asi přilepily natrvalo, tak doufám, že nic neselže.

Zapalovací drátek je obyčejná měděná žíla z ethernetového kabelu, původní vodič byl moc krátký. Obvod se uzavírá druhým drátem, který vede od kovového zakončení piezokrystalu k mosazné trysce hořáku. V původní pistolce tuhle funkci obstarával pokovený plastový plášť.

Čudlík AUX PWR je dutá kartonová kostička nalepená chemoprénem na původní zakončení zapalovacího tlačítka, ohrádka kolem něj je taky karton. Barevný číselník se skládá z podkladového obdélníčku kartonu, několika nalepených proužků barevného papíru, obdélníčku průhledné fólie a tenkého kartonového rámečku. Slepený je zvenčí za okraje.

Poslední kapitolou bylo barvení. Základní šedomodrá je tvořena cca lžičkou bílé tempery, hráškem modré, stejným množstvím černé, několika kapkami herkula a přiměřeným množstvím vody. Černá a bílá barva jsou tempery v odstínu přímo z tuby, nápis na konci držadla je napsaný rýsovací fixou. Tlačítka jsou místo barvení polepená bílým kanclpapírem. Kolem těch falešných jsem ještě před přilepením naznačil černou lihovkou škvíru, takže na první pohled vypadají jako tlačítka a ne jako nepohyblivé výstupky (teď o pár let později zjišťuji, že fixa bledne - měl jsem použít tuš nebo temperu). Na závěr jsem model přelakoval několika vrstvami motipu ve spreji, aby se tempery neošoupaly.

P.S.: To laserové ukazovátko nakonec skončilo coby zaměřovač v nerfové pistoli, ale to už je jiná kapitola...

Zpět

Reklamy:
„Mějte dobrou náladu. Dobrá nálada vaše problémy sice nevyřeší, ale naštve tolik lidí kolem, že stojí za to si ji užít.“ Jan Werich