Hvězdolet Prométheus
Vystřihovánku nakreslil Jan Rükr, dostupná je na stránkách Aliens Papercraft, měřítko neznámé. Formát BMP. Kresba je přesná a až na pár drobností všechno sedí bez problémů.
Tištěno inkoustem na kancelářský papír a zmenšeno z A4 na A5, slepitelnosti to nijak neuškodilo. Stavba není úplně triviální, tvarování je místy docela divoké. Tady je seznam všech záludností:
- Na hlavním trupu jsou vyznačená místa pro přilepení držáků raketoplánů. Ty zadní jsou asi o polovinu své délky dál vepředu, než by měly být. Doporučuji upravit v počítači ještě před tiskem, ušetří se retušování. Zadní držáky jsou navíc moc vysoké, ale jestli je budete lepit natupo jako já, je to otázka jednoho střihnutí.
- Výřez ve spodku trupu 1 komplikuje držení válcovitého tvaru, je potřeba dodělat do trupu přepážky. Dal jsem tam dvě, jednu úplně dopředu a druhou někam mezi výklenky pro sluneční panely a tu červenou desítku.
- Pozor na spodní půlky křídel na přídi, ta černá čára je opravdu ohyb.
- Lepení přídě k trupu je dost těžké, musí se zvládnout celé najednou a není přístup zevnitř.
- Křídla raketoplánů patří světlejší stranou nahoru, křídlo s číslem má být napravo. V návodu je to obráceně.
Komiksovou raketku by bylo škoda nevyužít k nějakému komiksovému diorámatu. Volba padla na akční scénu "nejdřív otestujme to růžové pole", kde má Prométheus ještě všechny tři raketoplány (o první přijde přesně za 6 vteřin):
Pozadí je z vlnité lepenky polepené čtvrtkou a vybarvené vodovkami, hvězdy jsou vyťupkované bílou temperou. Pomocná nosná konstrukce je ze špejlí, trojhranný nosník nahoře je ze čtvrtky.
Rakety visí na vlasech (tady máme my máničky výhodu). Prométhea nesou dva provlečené napříč pod trupem přesně pod spoji pláště, takže nejsou vidět. Několik dalších ho ze všech stran zajišťuje proti houpání, otočení vzhůru nohama ošetřené není. Oddělený raketoplán visí na dvou zkřížených vlasech.
Kouřová stopa je z vaty načechrané co nejvíc do řídka, plamen je imitován sežmouláním do špičky a nabarvením žlutou a červenou fixou. Na místě kouř drží celá pavučina dalších vlasů (lepilo se to fakt blbě, ale šlo to).
Posledním krokem bylo doplnění bubliny, kterou kosmonauti komentují přibližovací manévr. Je vypreparovaná přímo z příslušného místa komiksu, vytištěná na kanclpapír a zavěšená jak jinak než na vlasech. Bublinkový ocásek drží pohromadě další dva vlasy, asi jako provazový žebřík.
Dioráma v této podobě vydrželo zhruba osm let a objelo celou řadu soutěží výstav, včetně putovních Signálů z neznáma. Vrátilo se mi s mírně povislým kouřem a jedním utrženým stabilizačním vlasem, všechno ostatní přežilo bez problémů. Dá se tedy konstatovat, že herkulem lepené vlasy tvoří spolehlivý a trvanlivý spoj.