Jak vytisknout vystřihovánku

aneb cesta z počítače na papír

Jakou tiskárnu vybrat?

V zásadě máme tři možnosti:

  1. Laserovou (pracuje na principu jemného prášku - toneru - zapečeného do papíru). Laser ve většině případů dává nejkvalitnější barvy, nejostřejší obrysy a nejlesklejší plochy (výborné pro auta nebo letadla, naprosto nevhodné pro architekturu). Další výhodou je, že barvy jsou poměrně stálé a neblednou a že se nerozpouštějí ve vodě. Nevýhodou je, že vrstvička toneru není příliš pružná a při řezání, ostřejších ohybech nebo trochu drsnějším tvarování za vlhka praská a drolí se (to je moje zkušenost; možná, že s kvalitním hlazeným papírem to bude úplně o něčem jiném). A že na ní hůř drží lepidlo. Dalším mínusem jsou dost vysoké náklady na tisk.
  2. Inkoustovou (tiskne pomocí mikroskopických kapiček barevných inkoustů, které stříká na papír). Taková zlatá střední cesta používaná drtivou většinou modelářů. Výhodou inkoustu oproti laseru je, že se do papíru vpije, takže mu nevadí stříhání, řezání, ohýbání ani lepení. Tisk je obvykle matný a kvalitu určuje jak tiskárna, tak použitý papír (nejlepších výsledků se dosáhne na kvalitním fotopapíru). Nevýhodou je, že inkousty obvykle nebývají vodostálé a při navlhčení papíru se rozpíjejí. Dále to, že inkoust dokáže na slunci poměrně rychle vyblednout. Také pozor, že inkoust=vlhkost a větší množství vlhkosti (stačí nějaká dostatečně velká a tmavá plocha) dokáže zkrabatit tenčí papíry. Na kancelářském 80 g/m2 to mám mnohokrát ověřené. A poslední bod: pozor, že když tiskárna dlouho netiskne (stačí pár měsíců), můžou zaschnout a ucpat se trysky.
  3. Jehličkovou (funguje jako psací stroj, jenom má místo písmen jehličky). Pokud je tiskárna dostatečně kvalitní (aspoň 180 DPI), dá se s úspěchem používat na tisk "bílých" modelů (pro pozdější ruční přebarvení), prototypů, výkresů, šablon a podobně. Tisk je jednobarevný, vodostálý a jinak má všechny vlastnosti inkoustu. Výhodou jsou naprosto minimální náklady na provoz. Nevýhodou je především to, že se prakticky nedají tisknout textury nebo jakékoli větší tmavé plochy, protože v takových případech jehličky papír nenapravitelně zkrabatí. A samozřejmě černobílost a ne moc jemné rozlišení. Také pozor na to, že některým méně kvalitním tiskárnám ujíždí poměr stran; obvykle to znamená protažení stránky o pár milimetrů ve svislém směru.

Kopírky jsou v podstatě taky laserové tiskárny, ale obvykle nedosahují moc dobré kvality tisku, takže jestli chcete třeba změnit měřítko nějakého modelu, zvolte raději kvalitní sken a tisk.

Kvalita tisku závisí nejen na typu a značce tiskárny a druhu papíru, ale také na nastavení. Každá tiskárna má jiné možnosti a předdefinované volby a profily. Napoprvé je vždycky lepší vytisknout si na zkoušku jednu stránku (nebo něco ještě menšího) a podle toho, jak to dopadne, si s nastavením pohrát. Třeba obvyklý výběr "rychle - normálně - kvalitně". První možnost většinou znamená nepoužitelně nízkou kvalitu, druhá zlatou střední cestu a třetí spíš jenom větší spotřebu inkoustu než nějaké pozorovatelné zlepšení (vyzkoušeno na značce HP). Pozor také na automatické úpravy barev, velikosti nebo orientace - všechny tyhle rádobyužitečné funkce je lepší vypnout, aby pak váš dvacetistránkový model neměl každý díl jinak barevný a v jiném měřítku.

Jak při tisku nastavit měřítko?

Záleží na formátu, v jakém jste vystřihovánku sehnali (nebo vytvořili):

  1. PDF
    Pokud chcete tisknout v měřítku, na které je vystřihovánka stavěná, je to jednoduché: v dialogu Soubor - Tisk vypněte přizpůsobení velikosti papíru a je to (taky je dobré mít nastavené takové okraje, aby se nikde nic neořízlo).
    Jestli chcete měřítko změnit, je to tak trochu problém. Acrobat Reader to normálě neumí (některé novější verze údajně jo, ale vyzkoušel jsem téměř všechny od 4 do 9.4 a v žádné z nich to není). Můžete složit víc stránek na jednu A4 (nepřesné), vytvořit si vlastní formát papíru v příslušném procentu velikosti A4 a pak zapnout přizpůsobení na stránku (šílenost, ale mohla by fungovat) nebo si nainstalovat nějakou virtuální tiskárnu, která PDF převede do rastru, a dál pokračovat podle bodu 2. Schůdnější varianta je stáhnout si Foxit Reader, který měřítko nastavit umí - starší verze (vyzkoušeno do 3.0) jenom v určitých předdefinovaných hodnotách, novější údajně jakékoli procento.
  2. Rastrový obrázek (PNG, BMP, JPG apod.)
    Tady obvykle změna měřítka není problém (s výjimkou integrovaných prohlížečů obrázků od Windows XP nahoru, ve kterých nejde nastavit vůbec nic). Velikost můžete obvykle zadat buď absolutně v centimetrech nebo relativně v procentech. Procenta ovšem jdou použít jenom v tom případě, že počítač ví, od jakého rozměru se mají počítat. To určuje důležitá hodnota: rozlišení. Udává se v DPI (Dots Per Inch) a znamená, kolik pixelů obrázku se na papíře vejde do jednoho palce (25,4 mm). Pokud tato hodnota v obrázku není nastavená (formát GIF ji neumí uložit vůbec, u ostatních na ni občas autoři zapomínají), není se od čeho odpíchnout a musíte zadávat velikost přes centimetry. V některých prohlížečích (např. v mém oblíbeném IrfanView) si můžete rozlišení nastavit podle libosti. Může to být obecně jakékoli číslo - jde jenom o konstantu pro přepočet pixelů na palce, nemá nic společného s rozlišením tiskárny (které se udává také v DPI).
  3. Vektorový výkres (DWG, DXF, SVG, CDR, PDO apod.)
    Tady obvykle s měřítkem nebývají problémy, protože se v souboru používají přímo milimetry a ne pixely. Také většinou potřebujete speciální program a ty by takovéhle věci měly zvládat.

Některé tiskárny (potkal jsem to u jedné HP a prý i nějaký Canon to umí, u ostatních nevím) umožňují nastavit měřítko ve vlastnostech tisku. Takže v programu, ze kterého soubor tisknete, nastavíte velikost 100% a ke změně dojde až v tiskárně.

Jak spočítat, kolik % potřebuju?

Když se chci dostat z měřítka 1:A na měřítko 1:B, spočítám si podíl A:B, výsledek vynásobím 100 a zaokrouhlím na nejbližší celé procento, aby to tiskárna pochopila. Kdo se s tím nechce patlat ručně, nechť se podívá do sekce Programy a stáhne si měřítkovou kalkulačku.

Reklamy: